Emil Kintzl

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Kintzl
Emil Kintzl (rok 2021)
Emil Kintzl (rok 2021)
Narození23. února 1934[1]
Praha-Nusle[1][2]
Úmrtí14. března 2022 (ve věku 88 let)[3]
Plzeň
Příčina úmrtíúraz
Povoláníučitel, autor publikací o Šumavě[1]
Žánrpopulárně–naučný
Tématahistorie Šumavy
Významná dílaZmizelý kousek Šumavy, aneb, Komu za to "dík"?;
O počátcích lyžování na Šumavě slovem i obrazem;
Učitel na Šumavě;
Zmizelá Šumava;
Zmizelá Šumava 2
Dětidvě dcery, syn[4]
Rodičeotec († 1948) byl vrchním účetním ředitelem Hlavního města Prahy[4]
Příbuznío 2 roky starší bratr (* 1932)[4]
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na historických lyžích v rámci otevírání „Bílé stopy“ dne 27. prosince 2012 na šumavské Kvildě

Emil Kintzl (23. února 1934, Praha-Nusle[2][1] – 14. března 2022 Plzeň[5]) byl učitel a autor publikací o Šumavě.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodinné pozadí a druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Emil Kintzl se narodil v Praze–Nuslích 23. února 1934[2] jako druhorozený[4] (měl o dva roky staršího bratra)[4] do rodiny vrchního účetního ředitele Hlavního města Prahy,[4] ale již na podzim roku 1939 (po okupaci Československa nacisty) se rodina přestěhovala do Sušice, kde Emil Kintzl prožil celou druhou světovou válku.[6] V květnu 1945 byl očitým svědkem osvobození Sušice americkou armádou.[2] Několikadenní pobyt Američanů ve městě v něm navždy zanechal nesmazatelné vzpomínky.[2]

Poválečné roky (1945 až 1951)[editovat | editovat zdroj]

Po skončení druhé světové války se Emil Kintzl několik let nadšeně věnoval skautingu ve skautském oddíle v Sušici (skautský slib složil v roce 1946). O prázdninách roku 1948 se zúčastnil posledního skautského letního tábora před zrušením této organizace.[2] Tábor, ale především dramatické okolnosti odehrávající se v prostředí nedávno vysídlených německých vesnic a usedlostí jej ovlivnily na celý život.[2] Teprve čtrnáctiletý Emil Kintzl byl svědkem toho, jak (ihned po skončení tábora) jejich tři[4] skautští vedoucí ilegálně překročili státní hranici a odešli do emigrace pryč z Československé republiky.[2] Odpor proti komunistickému režimu vyvěral z jeho vzpomínek na perzekuce nepohodlných lidí, činovníků Sokola, živnostníků a zemědělců, kteří odmítali vstoupit do JZD.[2] Na vlastní kůži zažil nástup Svazu mládeže, do něhož nikdy nevstoupil.[2] V roce 1948 zemřel Kintzlovi otec, maminka byla v domácnosti a pobírala minimální důchod.[4] Emil tedy musel rodině ekonomicky pomoci – chodil na brigády do lesa nebo uhelných skladů.[4] Po obecné škole[4] a složení maturitní zkoušky na gymnáziu v Klatovech[4] začal Emil Kintzl studovat vysokou školu (geometrii), ale studia nedokončil, protože jej znechutilo jednání svazáků a poměry, které na škole panovaly.[2] Vrátil se domů na Šumavu, krátce se učil zámečníkem,[4] potom šel ale do uhelných skladů a nějaký čas se živil rozvážením uhlí.[4][2]

Učitelování, studia, vojna, srpen 68 (1952 až 1975)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 nastoupil jako učitel tělocviku do školy v Hartmanicích[6] (a učil tam až do roku 1954)[4] a současně dálkově studoval v Plzni.[2] Po návratu z vojenské prezenční služby (sloužil v Českém Krumlově a ve Kdyni; cvičil jako voják i na I. celostátní spartakiádě, která se konala v roce 1955[4]) bylo jeho původní učitelské místo obsazené a tak vyučoval v malotřídce (dvoutřídce) v Srní a v roce 1958 nastoupil (z rodinných důvodů[4]) jako tělocvikář[4] do Kašperských Hor.[6] V průběhu 50. let 20. století byl Emil Kintzl svědkem brutální devastace regionu, rozstřílení celých vesnic nacházejících se v tehdejším vojenském prostoru; zažil jejich následné srovnávání se zemí doplněné o plenění a ničení kostelů, kaplí i celých hřbitovů.[2] V srpnu 1968 byl s kamarádem[4] na návštěvě (a za nákupy)[4] v německé Žitavě, kde se ocitl (po uzavření hranic v důsledku invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa) na dobu jednoho týdne v dočasné německé internaci.[2] V Kašperských Horách učil Kintzl až do roku 1975, kdy byl (po více než dvaceti letech praxe v oboru) na základě výsledku třídně-politických prověrek (a v důsledku konfliktů s režimem, jichž se dopouštěl) shledán o prázdninách 1974 v Klatovech nezpůsobilým pracovat ve školství a musel z oboru odejít.[6]

Topičem (1976 až 1990)[editovat | editovat zdroj]

Jako topič pracoval 14 let (od roku 1976 až do roku 1990)[2] v kotelně místního podniku v Kašperských Horách. Zápornou stránkou věci bylo, že Kintzlovy děti nesměly studovat, [p 1] kladnou stránkou ale bylo, že této doby využil ke skládání svého „šumavského archivu“.[6]

Poslední roky[editovat | editovat zdroj]

Emil Kintzl žil v Kašperských Horách, věnoval se sportu (lyžování a pěší turistice)[2] a dále mapoval historii Šumavy.[6] Publikoval články a knížky,[2] pracoval jako poradce při natáčení českého kriminálního televizního seriálu Policie Modrava, jezdil po besedách a pořádal přednášky.[6] Spolu se scenáristou Janem Fischerem natáčel pro společnost Stream.cz a její Televizi Seznam seriálový pořad „Zmizelá Šumava“.[6]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. března 2022 utrpěl na sjezdovce v Kašperských Horách po srážce s jiným lyžařem těžký úraz hlavy a musel být transportován vrtulníkem do nemocnice v Plzni, kde následně 14. března 2022 zemřel.[5][3][7] Druhý účastník nehody Tomáš M. byl stíhán pro trestný čin usmrcení z nedbalosti.[8] Po zásahu dozorové okresní státní zástupkyně, která obvinění zrušila jako předčasné, policisté doplnili dokazování a dospěli k opačnému závěru. Podle nich Kintzl vytvořil svým nepředvídatelným přejezdem přes celou šířku sjezdovky překážku, na kterou nemohl druhý z lyžařů i přes obezřetnou jízdu včas zareagovat. Podle znalce lze za příčinu střetu považovat i nestandardní způsob jízdy Emila Kinzla, který přešel náhle z krátkých oblouků k přímé jízdě napříč sjezdovkou. Žalobkyně z Krajského státního zastupitelství v Plzni zamítla stížnost proti původnímu rozhodnutí policie o odložení případu, kterou podala rodina zemřelého.[9]

Tvorba (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Kintzlova dcera skončila jako prodavačka.[4] Kintzlův syn se nejdříve učil dřevařem, nakonec se vyučil v Plzni sládkem.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e Kintzl Emil (* 1934), narozen 23. 2. 1934 v Praze. Učitel, autor publikací o Šumavě. [online]. Databáze autorit: Národní knihovna České republiky (NK ČR) [cit. 2020-02-03]. Autoritní číslo: xx0053120. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r KOTRBÁČEK, Jan. Emil Kintzl (* 1934) – Děti si na tátu v životě nezasteskly. Vždycky říkaly: Jsme rádi, že jsi se před nimi nepodělal [online]. V Kašperských Horách: Post Bellum; Příběhy 20. století, 2009-11-21 [cit. 2020-02-04]. Stručný životopis. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BÍLÁ, Valentýna; ŠRÁMKOVÁ, Jitka; POLÍVKA, Martin. Tragicky zemřel propagátor Šumavy Emil Kintzl. Na vleku ho srazil jiný lyžař. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-03-14 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u KOTRBÁČEK, Jan. Emil Kintzl (* 1934) – Děti si na tátu v životě nezasteskly. Vždycky říkaly: Jsme rádi, že jsi se před nimi nepodělal [online]. V Kašperských Horách: Post Bellum; Příběhy 20. století, 2009-11-21 [cit. 2020-02-04]. Podrobný životopis. Dostupné online. 
  5. ↑ a b JANČOVÁ, Andera. Šumava truchlí. Po srážce na sjezdovce zemřel patriot Emil Kintzl. Náš REGION [online]. A11, 2022-03-14 [cit. 2021-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-14. 
  6. ↑ a b c d e f g h KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava. 1. vyd. Zlín: Kniha Zlín, 2015. 156 s. (Stream). ISBN 978-80-7473-297-3. Kapitola „Prolog“, „Poslední skauti“ a záložka knihy, s. 11–13, 85–89. 
  7. ↑ LOUDOVÁ, Daniela. Lidé nejen na Šumavě truchlí, přišli o svoji legendu Emila Kintzla. Klatovský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2022-03-14 [cit. 2022-03-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ pek. Policie obvinila lyžaře za srážku na sjezdovce, po níž zemřel Emil Kintzl. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-07-25 [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 
  9. ↑ Za srážku lyžařů, při které zemřel propagátor Šumavy, nebude nikdo potrestán. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-02-05]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emil_Kintzl&oldid=23514234“